Zdroje prostorových dat

Úvodní slovo Cvičení č. 1. - 2. Cvičení č. 3. Cvičení č. 4. Cvičení č. 5. Cvičení č. 6. - 7. Cvičení č. 8. Cvičení č. 9. Cvičení č. 10. Cvičení č. 11. Cvičení č. 12. Cvičení č. 13. Cvičení č. 14.
VŠB

Cvičení č. 10 – Práce s daty státních a komerčních organizací (na příkladu areálu VŠB-TUO)


Cíle cvičení:

Cílem tohoto cvičení je prakticky se seznámit a naučit používat data, o kterých jste se dozvěděli v rámci přednášek. Budete mít možnost prakticky si vyzkoušet data ZABAGED, DATA200, RZM 10, 25, 50, historické mapové podklady, archivní letecké i současné snímky, šikmé letecké snímky a další. Data, která máte k dispozici, jsou pro okolí areálu VŠB-TUO. Jedná se tedy o území, které je Vám dobře známo.

V následujícím cvičení pak vyrazíte s mobilními zařízeními do terénu a na základě vybraných map bude provádět mapování v areálu VŠB-TUO.

Data:

Data pro cvičení jsou umístěna na síťovém disku v adresáři ZDROJE PROSTOROVYCH DAT\CVICENI\CV10\DATA AREAL VSB.

Úkoly:

1) Projděte si zadání úkolů až do konce. Vytvořte si nový dokument ve formátu MS PowerPoint či jiného běžně používaného programu pro prezentace a pojmenujte ho PrijmeniJmenoOsobniCislo. Do dokumentu vepište odpovědi či vložte výstupy, tak jak je požadováno v následujících bodech.

2) Seznamte se a prozkoumejte všechna data uložená ve výše uvedené složce (RZM, ZABAGED, Data 200, ortofoto 0,25m, historické mapy atd.).

3) Data pro ZABAGED si nejprve přidejte jako vrstvy a v druhém mapovém okně spusťte jako předem vizualizované MXD, které je umístěno v kořenovém adresáři. Podobně taktéž u datové sady DATA 200, se kterou budete pracovat ve cvičení č. 13. Pro tyto sady vždy používejte tyto vizualizované soubory, které se dají stáhnout ze stránek ČÚZK . V opačném případě se Vám pro každou z vrstev přiřadí náhodná barva a mapa nevypadá vizuálně dobře.

4) Načtěte z lokálníhodisku mapu ZM 10 a porovnejte ji s vizualizovaným ZABAGEDem. Rozdíly zapište do vašeho dokumentu.

5) Seznamte se s šikmými leteckými snímky. Tuto technologii možná znáte například z mapového portálu www.mapy.cz, kde je nazýván jako „ptačí pohled“. Projděte si tyto zdrojové snímky. Celkem zde naleznete pět snímků. Čtyři snímky reprezentují pohled z každé světové strany a pátý je kolmý snímek. Napište jaké jsou (ne)výhody těchto snímků a jaké jsou možnosti jejich využití?

6) Z adresáře DIBAVOD využijte vrstvy vodních toků a záplavových území Q5 a Q100. Na podkladu ortofotomapy či RZM 10 či ZABAGED (ty načtěte pouze z lokálního disku, nikoliv přes WMS apod.) vytvořte mapu záplavových území pro jednotlivé N-leté průtoky ve vybrané oblasti toku Porubky v Porubě. Měřítko a provedení záleží na Vás. Nezapomeňte vložit legendu.

7) Na základě praktického seznámení se s jednotlivými mapami zvažte (uveďte), kterou mapu(y) použijete v následujícím cvičení jako podkladovou vrstvu pro terénní mapování s mobilními mapovacími zařízeními.

8) Předejte vyučujícímu svou práci ke kontrole a očekávejte zvídavé (upřesňující) otázky.

Webové stránky byly zřízeny v rámci projektu FRVŠ 954/2013. Řešitel děkuje za podporu agentuře FRVŠ.
Náplň webu: Pavel Švec (pavel.svec1@vsb.cz); web design: Václav Kostka (kos416@vsb.cz)