Blokové elementy dělí text na blokové úseky, což jsou odstavce, různé výpisy, obrázky, tabulky apod. Před blokovým elementem i za ním je zalomená řádka, tvoří tak proto vždy samostatný odstavec a text je formátován do bloku.

Základním blokovým elementem je odstavec, jenž se uzavírá do elementu para. Odstavec je zřejmě nejpoužívanější značka a vyskytuje se na různých místech, např. v položkách seznamů apod. Element para může v sobě obsahovat další blokové elementy. Odstavec má ještě dvě varianty - simpara, který již nemůže obsahovat další blokové elementy. Druhou variantou je formalpara, což je odstavec s titulkem.

<formalpara>
 <title>Titulek odstavce</title>
 <para>Text odstavce...</para>
</formalpara>
<para>Další odstavec...</para>

Další důležité blokové elementy jsou seznamy a multimediální objekty (obrázky, animace), o kterých si povíme později v samostatné kapitole.

Zvýrazněné oblasti

V textu můžeme zvýrazňovat odstavce se speciálním významem. Máme k dispozici několik značek. Konkrétně jsou to značky warning, note, tip, caution a warning. Jejich význam vystihuje název, způsob formátování je ponechán na nás.

<important><para>Věnujte zvýšenou pozornost této problematice!</para></important>

Elementy zachovávající řádkování

Tyto blokové elementy zachovávají konce řádků tak, jak je to uvedené ve zdrojovém souboru. To se hodí nejen pro vkládání výpisu programů. DocBook totiž neobsahuje značku pro zalomení řádku (ekvivalent br z HTML).

<address>
John Smith
<street>100 Pine Blvd</street>
<city>Anytown</city>, <state>NY</state> <postcode>12345</postcode>
<country>USA</country>
<phone>914.555.1212</phone>
<fax>914.555.1212</fax>
</address>

Další blokové elementy pouze vyjmenujeme, jejich význam si můžete snadno dohledat v dokumentaci: classsynopsis, cmdsynopsis, constructorsynopsis, destructorsynopsis, epigraph, funcsynopsis, methodsynopsis, msgset, procedure, screenshot, screenco, synopsis, task .

Inline elementy neovlivňují řádkování. Přiřazují jednotlivým částem textu nějaký význam. Obalují taková slova v textu, která mají být logicky oddělena od ostatního textu a zpravidla jsou vysázena i jinak než běžný text. Přiřazovat slovům (např. prvkům programovacího jazyka) v textu jejich pravý význam je užitečná věc, která se pak může hodit při generování různých seznamů těchto prvků.

Obecné a značkovací elementy

<para>Tento text bude <emphasis>kurzívou</emphasis>
a tento <emphasis role="bold">tučně</emphasis>.</para>

Programové konstrukce

DocBook disponuje celou řadou konstrukcí označujících části programovacího jazyka. Uvedeme pouze jejich výčet, jejich názvy jsou dostatečně vysvětlující a další informace lze snadno dohledat v dokumentaci.

action, classname, constant, errorcode, errortype, exceptionname, function, interface, interfacename, methodname, msgtext, ooclass, ooexception, oointerface, parameter, returnvalue, structfield structname, symbol, token, type, varname

Prvky uživatelského rozhraní

I pro prvky uživatelského rozhraní existují samostatné elementy, které je přesně charakterizují.

accel, guibutton, guiicon, guilabel, guimenu, guimenuitem, guisubmenu, keycap, keycode, keycombo, keysym, menuchoice, mousebutton, shortcut

<menuchoice>
  <guimenu>DocBook</guimenu>
  <guisubmenu>Convert document</guisubmenu>
  <guimenuitem>PDF...</guimenuitem>
</menuchoice>

Jak je patrné, inline elementů je celá řada a jsou velice úzce zaměřeny. Při psaní dokumentů je proto vhodné si rozmyslet, jaké všechny objekty budeme v textu popisovat a zvážit které elementy jim přiřadíme. Přílišné dělení do značek zpomaluje tvorbu dokumentů, pokud značky naopak nepoužíváme, dokument není tak přehledný a přicházíme o silnou část DocBooku která spočívá v přesné identifikaci jednotlivých objektů. Je třeba najít vhodnou rovnováhu.