|
Na této stránce uveřejňuji úlohy, jejichž řešení zatím neznám. Protože nevím, jak je jejich řešení obtížné, neuvádím žádné body. Jestliže mi pošlete řešení následujících úloh, tak si je založím. Nemohu pochopitělně přidělovat body, protože nemám představu o obtížnosti řešení. Úlohy budu považovat za připravené, teprve až je sám vyřeším. Zkonfrontuji svoje a případně nějaké dodané řešení a potom určím obtížnost úlohy a počet bodů. Nekonečná síť rezistorů
|
| a) Jaký je odpor mezi dvěma sousedními vrcholy? b) Jaký je odpor mezi dvěma protilehlými vrcholy jednoho čtverce? c) Jaký je odpor mezi dvěma vrcholy v pozici šachového koníka? |
(od 13.8.2009)
Pentomino obsahuje celkem dvanáct tvarů sestavených z pěti čtverečků.
| Rozdělte všechny dílky do čtyř skupin po třech dílcích a sestavte čtyři shodné obrazce, každý z patnácti čtverečků. Pokud takové uspořádání není možné, dokažte své tvrzení. |
(od roku 2007)
Máme dáno n mincí. Některé z nich jsou falešné, což se projeví jinou hmotností mince: falešné mince jsou lehčí než pravé mince. Nevíme však, kolik je falešných mincí, ale víme, že všechny falešné mince váží stejně. Alespoň jedna mince je pravá. K dispozici máme rovnoramenné váhy.
(od roku 2007)
Existuje pět pravidelných mnohostěnů. Pravidelné mnohostěny jsou po dvou duální, tj. můžeme vepsat osmistěn do krychle a krychli do osmistěnu, dvanáctistěn do dvacetistěnu a dvacetistěn do dvanáctistěnu, čtyřstěn do čtyřstěnu. Jaký je poměr délek hran takto vepsaných těles?
Do čtyřstěnu C1 vepíšeme čtyřstěn C2.
Do krychle K1 vepíšeme osmistěn O1. Do osmistěnu O1 vepíšeme krychli K2 a do ní osmistěn O2.
Do dvanáctistěnu T1 vepíšeme dvacetistěn D1. Do dvacetistěnu D1 vepíšeme dvanáctistěn T2 a do něj dvacetistěn D2.
(od roku 2001)
Existuje pět pravidelných mnohostěnů. Každému z nich je možno opsat kouli. Jaký je poloměr koulí opsaných pravidelným mnohostěnům?
(od roku 2001)
Existuje pět pravidelných mnohostěnů: čtyřstěn, krychle, osmistěn, dvanáctistěn a dvacetistěn.
Pravidelné mnohostěny mají všechny hrany stejně dlouhé. Délku strany označíme a.
(od roku 2001)
Následující úloha už byla jednou vystavena jako úloha vyřešená. Ukázalo se však, že se jedná o úlohu dosti obtížnou. Zatím se mi ji nepodařilo vyřešit.
K dispozici máme 64 karet (dva balíčky po 32 kartách). Rozměry jedné karty jsou a × a sqrt(2) (šířka a a výška a sqrt(2)). Karty můžeme všelijak skládat na sebe, vedle sebe a přes sebe. Chceme docílit co možná největšího přesahu karet přes hranu stolu. Karty nemůžeme pochopitelně stříhat ani lepit ani ohýbat, protože by se s nimi už nedalo hrát.
Předpokládáme ideální stav, tj. že karty jsou tuhé, neohýbají se vlastní vahou a pod.
| Jaký největší přesah přes hranu stolu lze zajistit, jestliže položíme a=5 cm? |
(od roku 2001)
Součet šesti čísel tažených ve sportce se dlouhodobě pohybuje v poměrně malém intervalu kolem hodnoty 150 (uprostřed mezi 21 = 1+2+3+4+5+6 a 279 = 44+45+46+47+48+49).
(od roku 2001)
Máme dán čtverec o straně a. Tento čtverec máme rozdělit na tři díly o stejném obsahu. Chceme však, aby součet délek dělících čar byl minimální.
| Jak rozdělit čtverec na tři díly tak, aby součet délek dělících čar byl minimální? |
(od roku 2000)
Máme dán čtverec ABCD o straně a a bod M. Bod M má od tří vrcholů A, B, C čtverce ABCD vzdálenost po řadě x, y, z.
| Jaká je strana čtverce ABCD, jsou-li dány vzdálenosti x, y, z? Jak se zkonstruuje čtverec ABCD, je-li dán bod M a vzdálenosti x, y, z? |
(od roku 2000)
Zkuste vyřešit aktuální úlohy, které stále odolávají dalším řešitelům. Můžete také řešit úlohy z archivu.
|
|
Dotazy a připomínky na adresu Petr.Kovar@vsb.cz | Aktualizace: 01.01.1970 |