Malty - zkoušky čerstvých malt

Zkoušky čerstvých malt se provádí dle platných norem:

ČSN EN 1015-1 Stanovení zrnitosti (sítovým rozborem)
ČSN EN 1015-3 Zkouška konzistence čerstvé malty (s použitím střásacího stolku)
ČSN EN 1015-4 Zkouška konzistence čerstvé malty pomocí přístroje pro hodnotu penetrace
ČSN EN 1015-9 Stanovení doby zpracovatelnosti a času pro úpravu čerstvé malty
ČSN EN 1015-6 Stanovení objemové hmotnosti čerstvé malty
ČSN EN 1015-7 Stanovení obsahu vzduchu v čerstvé maltě

Stanovení zrnitosti (sítovým rozborem) dle ČSN EN 1015-1

Podstatou zkoušky je prosévání skrz normová síta. Po provedení zkoušky a váží zbytky na sítě. Jednotlivé zbytky na sítech se vyjádří v procentech celkové hmotnosti vzorku.

• Prosévání za mokra – běžné malty
• Prosévání za sucha – pro malty lehčené

Zkouška konzistence čerstvé malty

• s použitím střásacího stolku dle ČSN EN 1015-3
• pomocí přístroje pro hodnotu penetrace dle ČSN EN 1015-4

Zpracovatelnost čerstvých malt se často provádí ještě dle starých, neplatných norem stanovení zpracovatelnosti čerstvé malty dle ČSN 72 2441

Zpracovatelnost čerstvé malty dle této normy zjišťujeme podle její hustoty nebo plasticity.

Stanovení zpracovatelnosti čerstvé malty (ČSN 72 2441)

Přístroj pro stanovení hustoty malty

Hustota se určuje hloubkou vniku hustoměrného kužele do čerstvé malty daného objemu.

Postup zkoušení. Nádobu naplníme čerstvou maltou, kterou zhutníme 25 vpichy tyče a 5 nárazy na podložku (pádem z výšky 2 cm). Hladina malty po zhutnění musí sahat 1 cm pod okraj nádoby, tj. po kruhovou rysku. Hrot hustoměrného kužele nasadíme na hladinu malty a kužel necháme ponořit vlastní tíhou do malty. Po 10 sekundách odečteme hloubku vniku s přesností 2 mm bez aretace kužele. Měření provádíme dvakrát, před druhým měřením maltu v hustoměrné nádobě promícháme ocelovou tyčí.

Plasticita se stanovuje měřením průměru rozlití komolého kužele z čerstvé malty vystaveného otřesům na střásacím stolku. Postup je obdobný normovanému postupu dle ČSN EN 1015-3.

Zkouška konzistence čerstvé malty s použitím střásacího stolku dle ČSN EN 1015-3

Princip zkoušky. Podstatou zkoušky je hodnota rozlití malty, která se získá změřením průměru rozlitého vzorku čerstvé malty.

Střásací stolek vč. kovového kužele

Zkušební zařízení. Střásací stolek dle normy, kovový kužel o výšce 60 ± 0,5 mm, vnitřním průměru 100 ± 0,05 mm ve spodní části a vnitřním průměru 70 ± 0,5 mm v horní části. Dusadlo kruhového průřezu z nenasákavého materiálu o průměru asi 40 mm a délce asi 20 mm. Hmotnost dusadla je 0,250 ± 0,015kg. Měřidlo.

Postup zkoušení. Před každou zkouškou se deska a vnitřní povrch včetně okraje kovového kužele očistí vlhkou tkaninou a otřou se do sucha. Jejich povrch se natře tenkou vrstvou minerálního oleje. Kovový kužel se umístí do středu desky střásacího stolku a naplní se maltou ve dvou vrstvách. Každá vrstva se zhutní 10 lehkými údery dusadla. Během plnění se kovový kužel jednou rukou přitlačuje k desce. Přebytečná malta se setře a volná plocha desky se otře, aby byla čistá a suchá. Asi po 15 s se kužel lehce zvedne kolmo vzhůru a malta se na desce stolku rozlije 15 nárazy s konstantní frekvencí jeden zdvih za sekundu. Průměr koláče malty se změří ve dvou na sebe kolmých směrech pomocí měřidla. Výsledek se udává v mm s přesností na 1 mm.

Zkouška se provádí na dvou zkušebních vzorcích. Liší-li se jednotlivé hodnoty rozlití od jejich průměrné hodnoty o více než 10%, zkouška se opakuje. Výsledkem je průměrná hodnota rozlití v mm zaokrouhlená na 5 mm.

Zkouška konzistence pomocí přístroje pro hodnotu penetrace dle ČSN EN 1015-4

Podstatou zkoušky je změření hloubky spontánního průniku měřící tyčky s penetračním válečkem do vzorku čerstvé malty.

Stanovení doby zpracovatelnosti a času pro úpravu čerstvé malty dle ČSN EN 1015-9

Princip. Doba zpracovatelnosti čerstvé malty, upravené na předepsanou hodnotu konzistence, se stanoví dobou v minutách, za kterou je dosaženo stanovené meze odporu vůči penetraci normalizovaného válečku do malty. Měří se čas v minutách, od smíchání suchých složek s vodou po dosažení odporu vůči penetraci – 0,5 N/mm².

Stanovení objemové hmotnosti ČM dle ČSN EN 1015-6

Princip. Stanoví se jako poměr hmotnosti čerstvé malty a jejího objemu.

• Plnění a hutnění vibrační metodou (u malt hustých s hodnotou rozlití do 140 mm)
• Plnění a hutnění rázovou metodou (u malt plastických s hodnotou rozlití od 140 do 200 mm)
• Plnící metoda (u malt řídkých s hodnotou rozlití nad 200 mm)

Stanovení obsahu vzduchu v čerstvé maltě dle ČSN EN 1015-7

Dle normy rozeznáváme dvě metody stanovení obsahu vzduchu v čerstvé maltě.

1. Tlaková metoda – Pro malty s obsahem vzduchu do 20 %
2. Alkoholová metoda – Pro malty s obsahem vzduchu nad 20 %

Tlaková metoda

Princip. Shodný se stanovením vzduchu v čerstvých betonech. Malta se umístí do předepsané měřící nádoby na vzorek. Nad povrch malty se přivede voda a tlakovým vzduchem nebo pomocí směsi alkoholu a vody se působí na vzduch rozptýlený v pórech malty. Hladina vody poklesne a charakterizuje objem vzduchu, vytlačený z malty.

Přístroj pro stanovení obsahu vzduchu

Zkušební zařízení. Kovová nádoba na vzorek o objemu asi 1 litr, spojená s kovovým víkem, k němuž je připojena vzduchová komora (tlaková komora) a tlakoměr pro měření vyvinutého tlaku vzduchu. Dále pak dusadlo kruhového průřezu z nenasákavého materiálu o průměru asi 40 mm a délce asi 200 mm. (Hmotnost dusadla je 0,250 ± 0,015kg), zednická lžíce a špachtle.

Princip. V uzavřeném přístroji se pomocí ručního čerpadla působí předepsaným tlakem. Víko je spojeno se vzduchovými ventily, přepouštěcím ventilem pro odpuštění vody, vyrovnávacím ventilem, ventilem vzduchu a ventilem, pomocí něhož může být voda přidávána, je-li to v určitých případech nutné. Víko má strojně vyhlazený vnitřní povrch upravený k zachycení vrstvy vzduchu nad horní hladinou vzorku.

Podstata tohoto způsobu spočívá ve vyrovnání známého objemu vzduchu při známém tlaku v připojené vzduchové komoře s neznámým objemem vzduchu v nádobě na vzorek při spojení obou prostorů pomocí vyrovnávacího ventilu. Snižování tlaku vzduchu ve vzduchové komoře charakterizuje obsah vzduchu ve vzorku malty. Odečítá se na tlakoměru v procentech.

Postup zkoušky. Nádoba na vzorek se zcela naplní maltou ve čtyřech přibližně stejných vrstvách, z nichž každá se zhutní 10 krátkými údery dusadla. Povrch se zarovná s horním okrajem nádoby. Vnější část nádoby na vzorek se očistí a osuší a víko se pomocí svorek dobře připevní k nádobě. Vyrovnávací ventil mezi vzduchovou komorou a nádobou se uzavře. Prostor pod víkem a nad maltou se naplní vodou, dokud se nevytlačí všechen vzduch nad povrchem malty, což poznáme tak, že druhým ventilem začne vytékat voda. Do připojené vzduchové komory se natlačí vzduch do dosažení stejného tlaku, jaký byl použit při kalibrační zkoušce. Oba ventily se uzavřou, otevře se vyrovnávací ventil mezi vzduchovou komorou a nádobou na vzorek. Po dosažení rovnovážného stavu se z kalibrovaného tlakoměru odečte obsah vzduchu. Odečtená hodnota se zaznamená do protokolu s přesností na 0,1 %.

Obsah vzduchu se vypočte jako průměrná hodnota ze dvou hodnot měření zkušební malty a zaokrouhlí se na 0,5 %.

Liší-li se dva jednotlivé výsledky od jejich průměrné hodnoty o více než 10 %, opakuje se zkouška na dvou dalších zkušebních vzorcích malty a vypočte se znovu průměr z jednotlivých výsledků zkoušek nových vzorků.

Alkoholová metoda

Zkušební zařízení. Kalibrovaný odměrný válec o objemu 500 ml a průměru asi 50 mm, pryžová zátka k uzavření odměrného válce, nálevka pro naplnění odměrného válce a kapalina pro zkoušku alkoholovou metodou – směs 60 objemových % ethylalkoholu a 40 objemových % vody.

Postup zkoušení. Pomocí nálevky se do odměrného válce vpraví asi 200 ml malty tak, aby se zabránilo tvorbě dutin. Hladina malty v odměrném válci se lehkým poklepnutím zarovná a odečte se objem malty, V₁ s přesností na 1 ml. Odměrný válec se opatrně naplní směsí alkoholu a vody až po značku 500 ml. Odměrný válec se uzavře pryžovou zátkou a dvacetkrát se obrátí, aby se docílilo rovnoměrného rozptýlení malty ve směsi alkoholu a vody. Vzniklá suspenze se nechá 5 minut sedimentovat a pak se odečte výsledná hladina, V₂ s přesností na 1 ml. Tento postup se opakuje, dokud se dva po sobě následující odečty hladiny kapaliny od sebe neliší více než o 1 ml.

Výpočet a vyjádření výsledků. Vypočte se obsah vzduchu, L, pro každý zkušební vzorek s přesností na 0,1 % podle následujícího vzorce.

L = (500 - V₂)/V₁ . 100 [%]

Obsah vzduchu se vypočte jako průměrná hodnota ze dvou hodnot měření jednotlivých vzorků zkušební malty a zaokrouhlí se na 0,5 %. Liší-li se dva jednotlivé výsledky od jejich průměrné hodnoty o méně než 10%, považuje se průměrná hodnota za obsah vzduchu v maltě.

Zkouška se provádí na dvou vzorcích a všechny odchylky od postupu míchání musí být zaznamenány.