Stanovení základních vlastností vápna

Pro zkoušení vápna platí zkušební postupy kodifikované v české technické normě ČSN EN 459

U nehašených vzdušných vápen se kontrolují parametry, které shrnuje norma ČSN EN 459-2:

• Vydatnost vápna
• Reaktivita vápna
• Objemová stálost po hašení (jen u bílého vápna)

Dále můžeme stanovit

• Jemnost mletí
• Sypná hmotnost

Pevnost vzdušného vápna není předepsána a nekontroluje se

Požadavky na chemické složení vápna v procentech hmotnosti

Jemnost mletí

Jemnost mletí se stanovuje proséváním vzorku síty a zjištěním zbytku na jednotlivých sítech o dané velikosti oka.

Zkušební zařízení a pomůcky: Síta o velikosti oka 0,20 mm a 0,09 mm, váhy.

Postup zkoušky: Vzorek o hmotnosti 10 g se prosévá přes síta o světlosti otvorů 0,20 mm a 0,09 mm tak dlouho, až nepropadají žádné částice. Zbytky na sítech se zváží a vyjádří v procentech navážky.

Vyhodnocení zkoušky: Výsledkem je střední hodnota ze dvou stanovení.

Sypná hmotnost

Principem zkoušky je stanovení hmotnosti objemové jednotky volně nasypaného vápna na normovém zkušebním zařízení.

Zkušební zařízení a pomůcky: Přístroj pro stanovení sypné hmotnosti sestávající z válcové nádoby o objemu jednoho litru, uzavírací klapky, násypka s pérovou uzavírací pákou, která slouží k upevnění a uvolnění a uzavírací klapky, síto o velikosti ok 2 mm a lopatka.

Postup zkoušky: Nevysušené stavební vápno se proseje sítem o velikosti otvoru 2,0 mm, hrudky vápna se pokud možno rozdrobí prsty a přesijí k prosetému materiálu. Takto upraveným vápnem se pomocí lopatky naplní násypka tak, aby materiál přesahující okraj přepadal pod přirozeným sypným úhlem. Uzavírací pákou se otevře plnící klapka a po dvou minutách se odstraní vyprázdněná násypka. Přesahující vápno se odstraní pravítkem a stanoví se hmotnost vápna v nádobě. Zkouška se provede třikrát vždy s novým vápnem

Vyhodnocení zkoušky: Sypná hmotnost se stanoví jako průměr ze tří stanovení a udává se v kilogramech na krychlový decimetr.

Vydatnost vápna dle ČSN EN 459-2

Principem zkoušky je zjištění objemu vápenné kaše, vzniklé rozhašením určitého množství nehašeného vápna předepsaným způsobem.

Reaktivita vápna

Principem zkoušky je sledování vzestupu teploty v průběhu hašení páleného vápna v závislosti na čase.

Reaktivita se zjišťuje z teplotní křivky získané při hašení vápna v předepsaném měřícím přístroji (Dewarova nádoba). Udává se čas, za který je dosaženo 80% z celkové hydratace.

Alternativně může být charakterizována časem potřebným k dosažení určité konkrétní teploty. (Např u vápna pro porobetony se doporučuje dosažení teploty 60^oC/6-15 min. hašení.