Sádra a sádrová pojiva

Sádra je anorganické práškové pojivo získané tepelným zpracováním sádrovce CaSO₄.2H₂O (dihydrátu) částečným nebo úplným odvodněním nebo připravená z přírodního anhydritu CaSO₄ (bezvodého síranu vápenatého).

Mineralogické složení

O vlastnostech sádry a sádrových maltovin rozhoduje jejich mineralogické složení, které mohou tvořit:

• CaSO₄.1/2 H₂O (půlhydrát (hemihydrát)), vzniká zahříváním sádrovce na 110-150°C. Modifikace α a ß
• CaSO₄ III (rozpustný), Modifikace α a ß, úplným odvodněním. (do 220°C)
• CaSO₄ II (nerozpustný) vznikající zahříváním při 400-600°C. Svými vlastnostmi se podobá přírodnímu anhydritu.
• CaSO₄ I vznikající z anhydritu zahřátím nad 800°C

Sádrová pojiva dle reakce můžeme rozdělit:

Rychle tuhnoucí – vznik zahříváním sádrovce do 200°C

CaSO₄.2H₂O —> CaSO₄.1/2H₂O

Pomalu tuhnoucí – vznik výpalem sádrovce při teplotách 500-1000°C

CaSO₄.2H₂O —> CaSO₄

Nejčastější typy sádrových pojiv

• sádra
- rychle tuhnoucí - pomalu tuhnoucí
• sádrové maltoviny (Scottova, boraxová, De Wyldeho)
• anhydritové maltoviny
Mezi sádrové pojiva se řadí také speciální pojiva jako
• Keenovo anhydritové pojivo
• (Sorelova) hořečnatá maltovina

Rozdíl mezi α– a β– sádrou:

α – sádra: vzniká při 115-125°C a mírném přetlaku 1,3 kPa v autoklávu, dosahuje vysokých pevností až 50 MPa, potřebuje méně vody k hydrataci a kratší dobu k tuhnutí, 2 720 - 2 760 kg/m³

β –sádra: vznik při 110-125 °C za normálního tlaku, dosahuje pevností cca 25 MPa, spotřebuje více záměsové vody (velký měrný povrch, značně porézní s poruchami krystalické mřížky), 2 630 - 2 680 kg/m³