Asfalty

Silniční asfalty

Asfalty jsou tmavé plastické až tuhé podíly z ropy koloidního charakteru. Obsahují zejména asfaltény, ropné pryskyřice a nejtěžší ropné olejové podíly.

Asfalty můžeme podle původu rozdělit na asfalty:

• Přírodní (Vznikají samovolně v přírodě odpařením těkavých podílů z ropy.)
• Ropné

Asfalty se mohou získávat v průběhu krakovacích procesů – krakovací asfalty, extrakčních procesů – např. propanové asfalty, aj. avšak nejčastějším způsobem získávání ropných asfaltů je pomocí fyzikální rafinace ropy, jejíž základní operací je dvoufázová destilace. První fází je tzv. atmosférická destilace, která je následovaná destilací vakuovou. Výsledkem tohoto procesu je tzv. asfalt primární. Vlastnosti získaných primárních asfaltů je možné dále upravovat navazujícími procesy jako je oxidace – vzniká asfalt oxidovaný(polofoukaný) nebo tzv. extrakce vakuového zbytku – vzniká asfalt extrahovaný. Dalšími modifikacemi těchto asfaltů pomocí polymerů, emulgováním nebo např. rozpouštěním vznikají asfalty modifikované. Výrobek požadovaných vlastností je možno získat přímo jako produkt jednotlivých procesů nebo kombinací několika různých produktů.

Vlastnosti asfaltů

U asfaltů se sledují zejména reologické vlastnosti – asfalty se nesmí lámat při nízké teplotě a trvalá deformace při vyšších teplotách nebo dlouhodobém zatížení musí být malá. Dalšími důležitými vlastnostmi asfaltů jsou fyzikálně chemické vlastnosti, chemické složení a povrchové vlastnosti, zejména přilnavost asfaltu ke kamenivu. Mezi nejdůležitější sledované vlastnosti asfaltů patří bod lámavosti a bod měknutí. Bod lámavosti je stav, kdy asfalt přestává být termoplastický a při ohybu vznikají trhlinky – asfalt se láme. Bod měknutí je stav, kdy asfalt měkne a začíná "téct".

Asfalty silniční

Hlavním uplatněním asfaltů je výstavba a údržba netuhých asfaltových vozovek. Takto se spotřebují asi tři čtvrtiny zpracovávaných asfaltů. Vlastnosti asfaltů používaných v silničním stavitelství a údržbě jsou definované Českou technickou normou ČSN EN 12591. Mezi nejčastější zkušební metody silničních asfaltů patří stanovení bodu měknutí, stanovení bodu lámavosti, stanovení penetrace, stanovení obsahu asfaltenů nebo stanovení přilnavosti asfaltových pojiv ke kamenivu.